Od dětství jsem se považoval za křesťana, protože jsem se narodil a vyrůstal v křesťanské rodině. Byla v tom úcta k chrámům, které jsem navštěvoval s babičkou, k církevním svátkům, modlitbám a rituálům.
Ale jak se ukázalo, to nestačilo k tomu, abych se mohl nazývat křesťanem. Život mě donutil přehodnotit svůj postoj k náboženství. Začalo to touhou po lepším životě. Když jsem vstoupil na cestu spravedlnosti, všiml jsem si, že ve snaze vypořádat se s nějakým hříchem jsem nevědomky aplikoval texty Písma svatého. Když jsem se potýkal se svými chybami, pokaždé se mi vybavila Ježíšova slova. Každá jeho věta se týkala konkrétního hříchu nebo chybného morálního hodnocení situace.
Přesnost, jednoduchost a autorita jeho slova mi byly neocenitelnou pomocí. Vrátilo se mi zdraví a můj stav se znatelně zlepšil.
Cítil jsem upřímnou vděčnost, přirozenou jako dýchání, za podporu a možnost znovuzrození v Duchu. Za radostné přesvědčení, že Světlo zvítězilo nad zlem. Za možnost podílet se na boji proti temnotě. Nejprve za svou vlastní duši a pak s Boží pomocí za ostatní, kteří potřebují podporu. Svou zkušenost s vymýcením hříchu jsem doporučil všem, kteří chtěli jednat se mnou. Když si má mysl uvědomila, jaký přínos má podřízení se morálním zákonům, vzpomněl jsem si na další větu Ježíše Krista: "...miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí". (Mt 22,37).
Modlitba Páně a prožitá Kristova slova ve mně zazněla jinak. Do hloubi duše jsem si uvědomil podstatu společenství se Slovem a co je to láska k Bohu! Bez neustálého sebeospravedlňování není společenství. Člověk není účasten ničeho, pokud nejedná po svátostném přijímání. To je prázdné prohlášení.
Některé dlouholeté tradice, jako je půst, tj. výrazné omezení příjmu potravy a vybíravost, původně sloužily k tomu, aby člověk získal nadpozemský stav. Využijte tohoto stavu k obnovení ztraceného spojení s vyšším světem. Během tohoto období očištění těla je mnohem snažší proniknout k duši. Půst není cílem, ale prostředkem k dosažení cílu. Nejsou závazné v rámci pevného dogmatu a jsou užitečné kdykoli, kdy je vaše duše potřebuje.
V náboženství, stejně jako ve vědě, lze k pravému poznání dospět pouze prostřednictvím zkušenosti. Výsledkem značného množství experimentálních údajů je vyhodnocení neužitečných a chybných verzí a jejich vyřazení. A ty fragmenty, které přinášejí hmatatelný užitek, ty, které potvrzují a logicky vysvětlují teorii, se stávají pravdou. V tomto případě bylo v průběhu mnoha let vše nepravdivé, co lpí na Božím slově, realizováno, vyzkoušeno v praxi a odstraněno. Vše, co člověku brání v jeho pochopení.
Falešné představy, včetně materialismu, jsou trvalé, protože jejich stoupenci se ani nepokoušejí přejít ve zkušenosti k Poznání zákonů tohoto světa. V průběhu našich dějin nám toto Poznání dává Bůh, a to i prostřednictvím Ježíše Krista. Kdyby lidstvo nejen citovalo Slovo, ale naučilo se žít podle Zákonů Stvořitele, měli bychom lepší verzi existence, než je ta, kterou máme.
Pro ty, kteří jsou již na cestě: Temnotu nelze porazit útokem kavalerie. Hromaďte malá vítězství, jejich součet vás povede k neustálému pohybu, posilování vůle a získávání přesvědčení. To je silnější vztah se Světlem. Nezapomínejte se co nejvíce namáhat, bez toho se nezbavíte staleté lenosti.
Bez vítězství nad hříchy není lásky k Bohu. "Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání." (J 14,15).
Obcujte s Božím slovem. Milujte ho svými skutky, ne slovy!
Duben 2023
Lutsenko Y. N.
